Výhodou Sophia Solutions podle Hanáka přitom je, že společnost spolupracuje s více dodavateli technologií, a je tudíž schopna zákazníkovi doporučit to řešení, které nejlépe reflektuje jeho byznysové požadavky.

Můžete ve stručnosti říci, k čemu slouží nástroje Corporate Performance Managementu (CPM)?

Corporate Performance Management je velmi široká oblast. Obecně můžeme říci, že jde o sadu řídicích a analytických procesů a metodik pro podporu řízení společnosti, a to jak pro definování dlouhodobých strategií, tak pro měření a sledování klíčových výkonnostních ukazatelů, ale především pro řízení výkonnosti společnosti v souladu s definovanou strategií.

Hlavním cílem je tedy dát vedení společnosti obrázek o tom, jak si firma stojí a kam se ubírá, jestli je ve výhledu splnění dlouhodobých cílů, zda firma roste a má potenciál růst a rozvíjet se dál. Nástroje určené pro tuto oblast pak "pouze" nabízejí specializované vlastnosti a funkce pro technologickou podporu těchto metodik.

Vladislav Hanák (35)

má již téměř patnáctileté zkušenosti ve vývoji a nasazování informačních systémů v oblasti řízení výkonnosti a efektivity společností. Navrhuje architekturu systémů pro plánování, finanční konsolidaci, řízení profitability, alokace nákladů atp.

Podílel se na přípravě koncepčních a analytických studií, implementaci a následné správě řešení pro významné české a mezinárodní společnosti. Od roku 2015 pracuje v Sophia Solutions na pozici vedoucího týmu Corporate Performance Management.

Vladislav Hanák vystudoval informatiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, je certifikovaným specialistou pro technologie Oracle Hyperion a IBM Cognos a kromě nich má praktické zkušenosti také s technologií SAP BO Planning and Consolidation.

Je na našem trhu o CPM řešení mezi podniky zájem? Využijí tyto technologie i menší firmy?

V poslední době vnímáme, že se zájem o sofistikovanou technologickou podporu procesů finančního řízení společnosti zvyšuje, a to nejen ve velkých firmách a nadnárodních korporacích, ale ve velké míře zasahuje i do segmentu SME, tj. menších a středně velkých podniků (Small and Medium Enterprise), včetně rodinných firem. Řídící pracovníci si uvědomují, že potřebují nejenom metodickou, ale i technickou podporu, což je jedna z nejmarkantnějších změn, které v poslední době sledujeme. Ještě před pár lety zejména menší firmy preferovaly jednodušší řešení, která byla vybudována v tabulkových kalkulátorech typu MS Excel, a to i přes všechny nevýhody, jež z toho plynuly.

Velikost firmy už ale v tomto ohledu přestává hrát roli, navíc v dnešní době všichni vědí, že moderní technologie přináší řadu výhod. Ať už se bavíme o transparentnosti procesu nebo informací, které ze systému nakonec "lezou", můžeme obecně konstatovat, že tyto nástroje nabízí mnohem vyšší efektivitu ve smyslu automatizace rutinních činností, snížení chybovosti a celkového zrychlení pravidelných agend v rámci procesů finančního řízení. Řešení CPM se dají využít ve všech segmentech ekonomiky − ve finančním světě a bankovním sektoru, retailu, telco, utilities (distribuce energií). V Sophia Solutions máme zákazníky ze všech těchto segmentů, s výjimkou státní správy, protože u ní je situace specifická. Důležité je zde zmínit, že CPM nepokrývá pouze oblasti plánování, rozpočtování a forecastingu, ale rovněž i procesy spojené s finanční a účetní konsolidací, což je problematika důležitá zejména pro holdingové organizace.

Pokud vezmeme například u nás nejrozšířenější sektor výrobních podniků, s jakými přínosy z pohledu ekonomiky společnosti mohou firmy počítat? Jak konkrétně a v čem mohou nástroje CPM pomoci za současné ekonomické situace? Kdy je nedostatek pracovníků, a je potřeba lépe plánovat zdroje apod...

Jednou z klíčových vlastností moderního pojetí CPM je provázanost dat a informací mezi jednotlivými oblastmi řízení společnosti. Pokud budeme mluvit například o procesu plánování, tak typickým příkladem je vazba plánu prodeje na plán skladových zásob, včetně jejich klíčových parametrů (např. exspirace zboží), dále pak navázání logistiky a dalších oblastí, které firma potřebuje řídit.

Data z jedné oblasti plánu musí být provázána s ostatními. Pokud firma naplánuje určitý objem prodeje, musí vědět, že může poptávku pokrýt svými skladovými kapacitami, včetně kapacity skladníků a logistiky, tj. aby dokázala svoje zboží dopravit k zákazníkům. Zde je nutnost provázání naprosto klíčová; ze zkušeností víme, že jinak u firem dochází ke ztrátě kontinuity, což může v extrémním případě vést až k nesplnění stanovených finančních plánů. Pro zákazníky je jedním z nejdůležitějších přínosů důvěra v data, která jsou v systému uložena. Sofistikované nástroje CPM totiž (samozřejmě pouze v případě správné implementace) umí zaručit tzv. princip jedné pravdy, takže všichni uživatelé vědí, že každá hodnota (tzn. každá buňka v databázových multidimenzionálních kostkách) je v systému pouze a právě jednou, což je ve světě excelovských tabulek vlastnost z principu nesplnitelná.

Jde tedy také o odpovědi na otázky CTP a CTD (Capable to Promise, Capable to Deliver), schopnost slíbit a schopnost dodat?

I na tyto otázky umí systémy CPM dát odpověď, přinejmenším tuto odpověď alespoň indikovat.

V jakých částkách se řádově pohybuje investice do řešení CPM? A na čem je výše investice závislá?

Výši investice do "dospělého" systému CPM určují dva základní faktory. Tím prvním je pořízení samotného nástroje − buď formou nákupu licencí, anebo předplacením cloudové služby − pro konkrétní počet budoucích uživatelů. Tady je důležité zmínit, že zatímco nákup licencí je započítán jako investice do softwaru (CAPEX − capital expenditures), která se odepisuje, platba za cloudovou službu se účetně řadí mezi provozní náklady (OPEX − operational expenditures), takže nepodléhá investičnímu schvalování. Provozování formou cloudové služby může být tedy vhodnější pro firmy, kde je schvalování investic složitější, případně pro firmy, pro které by byl prvotní nákup licencí drahý.

Druhým faktorem, který má vliv na výši investice do CPM, jsou náklady na implementační práce neboli na samotné vytvoření nového CPM systému. Tyto částky se pohybují od statisíců do mi­lionů korun, kde výsledná "cenovka" závisí zejména na komplexnosti a složitosti řešení. Vždy to záleží na konkrétním zadání a metodice, jakou daná firma používá pro finanční řízení.

Dá se říci, že jde o obdobné částky jako za ERP systém?

Když budeme mluvit o celkové ceně, pak v určitých situacích ano. Nicméně, cena nasazení ERP se odvíjí od jiných parametrů − závisí například na nasazovaných modulech apod. U hodně komplexních ERP systémů můžeme být až u násobků nákladů oproti CPM.

Pokud se firma rozhodne pro modernizaci v oblasti CPM, kde a s čím by měla začít? Jaké jsou předpoklady pro úspěšné zavedení CPM? Jaká je jeho návratnost?

Základním předpokladem je, že firma ví, co a jak chce (řídit), a tedy i jakou metodiku chce použít pro finanční řízení. Pokud toto nemá vyjasněno, v Sophia Solutions jsme připraveni pomoci i s metodikou a procesy, nejen se podílet na dodání a nasazení technologické části projektu. Často se nám stává, že přípravnou fází velkého projektu je koncepční studie, kde se zákazníkem definujeme jak technickou stránku věci, tak tu byznysovou, aby zákazník věděl, jak chce tyto technologie používat a které procesy do nich mají být zahrnuty. Jiné předpoklady nejsou, jen snad to, aby firma dokázala vhodně využít potenciál těchto technologií a těžila z jejich přínosů.

Návratnost takovéto investice pak v případě menšího řešení, které se dá nasadit rychle a efektivita je u něj vysoká, počítáme v řádu měsíců, u komplexních řešení spíše v řádu několika let.

jarvis_5c045055498ec86e386a6657.jpeg

Většina firem již používá nějaký ERP systém. Lze v takovém případě úspěšně zavést nástroje CPM, nebo je nutné jít cestou výměny podnikového systému?

Výměna ERP při nasazení CPM nástrojů není potřebná. Agenda těchto dvou systémů je odlišná, takže se navzájem "nekanibalizují". Některé ERP technologie sice obsahují moduly pro určité procesy finančního řízení, jejich použitelnost je ale značně omezená, protože primárním účelem ERP není podpora těchto procesů.

V dnešním heterogenním IT světě rovněž není potřeba udržovat tzv. single-vendor prostředí. Ještě před několika lety zákazník, který provozoval ERP například od SAP, měl tendence vybírat i CPM od SAP, protože byl přesvědčen, že s ERP SAP mohou spolupracovat pouze CPM nástroje od stejného dodavatele.

V posledních době se však mnoho změnilo a systémy CPM a ERP od různých technologických dodavatelů už spolu umí komunikovat a spolupracovat, a není tudíž potřeba cokoliv měnit.

Jak dalece se spolu "kamarádí" CPM a APS (Advanced Planning and Scheduling)?

CPM a APS jsou trochu odlišné disciplíny, APS je lehce mimo ­finanční řízení. V každém případě jde o technologie, kde pokud je potřeba, aby si spolu vyměňovaly data, není s tím problém. V principu pořád jde pouze o standardní databázové operace.

Jaké nástroje CPM nabízí zákazníkům Sophia Solutions? Od kterých výrobců? Jaká je v této oblasti vaše konkurenční výhoda?

Jednou z našich klíčových konkurenčních výhod je technologická nezávislost. Nenabízíme tedy pouze jednu technologii, snažíme se zákazníkovi doporučit tu, u níž jsme přesvědčeni, že je pro něj tou nejlepší. Doporučení nejvhodnější technologie vždy vychází z byznysových požadavků. Spolupracujeme s více dodavateli a nabízíme technologie CPM top výrobců, primárně se zaměřujeme na řešení od společností Oracle, IBM a SAP. Většina našich konkurentů na trhu nabízí pouze jednu technologii, čímž je jejich nabídka omezena pouze na ty funkce a vlastnosti, které daná technologie umí.

Které projekty jste v poslední době realizovali a s jakým výsledkem?

Za uplynulé období máme za sebou několik úspěšných projektů, zejména ve finančním sektoru a v retailu.

O CPM mají v poslední době zvýšený zájem například banky a pojišťovny nebo výrobní společnosti, které modernizují svoje systémy a procesy, ať už se jedná o přechod z tabulek v Excelu, nebo náhradu "dosluhujících" platforem za ty novější a modernější.

Jaké trendy se v oblasti CPM řešení objevují?

Z technického hlediska je v poslední době velmi žádaný mobilní přístup. Například v retailu se setkáváme s tím, že obchodníci potřebují mít aktuální přehled o čerpání objednávek a plnění fakturace, plán závozu zboží apod. Potřebují s těmito informacemi pracovat přímo u zákazníka. Než aby na jednání vytahovali notebook a složitě se připojovali do systému, preferují mobilní přístup z telefonu či tabletu, kdy se lze jednoduše připojit do plánovacího nebo reportingového systému, přímo si otevřít konkrétní report nebo dashboard a podívat se, jak situace vypadá v reálném čase.

Tím je uživatel schopen přímo u zákazníka simulovat konkrétní obchodní varianty. Například když v retailu hovoříme o různých bonusech a zákaznických kondicích, je obchodník schopen přímo na místě zákazníkovi říct, že když si například objedná o 100 kusů nějakého zboží víc, bude mít lepší jednotkovou cenu, dosáhne na vyšší slevu apod.

Byznysovým trendem je čím dál větší důraz na očekávanou skutečnost (tj. horizont nejbližších měsíců), kde dochází ke konfrontaci plánu nebo rozpočtu s již proběhlým obdobím. Firma potřebuje vědět, jak si v průběhu roku stojí a co potřebuje udělat pro to, aby naplnila plán, který si ve své dlouhodobé strategii vytyčila.

Forecasting hodně tlačí na okamžitou dostupnost informací a je zde velmi důležité propojení s primárními systémy schopnými okam­žitě dodat aktuální data a informace o výkonnosti firmy. Naši zákazníci analyzují nejen to, kolik už mají prodáno a splněno, tzn., nesledují už jen pohledy typu "month-to-date" či "year-to-date", ale hodně se zaměřují i na to, kolik je ještě zapotřebí prodat a splnit, aby firma naplnila plán na dané období, takže sledují i ukazatele typu "month-to-go" či "year-to-go".

Jak mohou tyto nástroje podle vás vypadat v budoucnu?

Bude pokračovat trend v jednoduchosti a intuitivnosti uživatelského rozhraní a ovládání, nástroj musí být použitelný pro prakticky jakéhokoliv uživatele. Nejen však pouze z pohledu koncového uživatele, ale i z pohledu administrace a údržby. Klade se důraz na to, aby tyto nástroje byly plně v rukou byznysu, aby je byl schopen spravovat člověk, který nemá technické znalosti, neumí programovat, ale přitom je schopen systém udržovat a rozvíjet jej. Takže jednoduchost a přehlednost jsou ty hlavní trendy.

Dalším je výkonnost řešení. Uživatelé dnes potřebují výsledky víceméně okamžitě a v reálném čase, čehož jsou moderní technologie už schopny, protože reálná data jsou v drtivé většině uložena v operační paměti serveru, na kterém systém běží.

 
Rozhovor byl publikován v magazínu ICT revue.