Uprostřed pouště ve Spojených arabských emirátech vyrůstá už dnes město budoucnosti, kde auta nahrazují samořiditelné kapsle, tradiční zdroje energie střídá sluneční energie a místo vypínačů a kohoutků jsou všude pohybové senzory. Masdar City se má stát prvním městem bez odpadu s nulovou uhlíkovou stopou. O tom, jak i z dalších měst vytvořit "chytrá" a udržitelná místa pro život, diskutovali odborníci na dvou konferencích vydavatelství Economia − Smart World a Czech IoT Summit.

Projekt Masdar City v Praze představil jeden z autorů návrhu Nielsen Rodrigues. "Půjde o město pouze pro pěší a cyklisty, dopravu na delší vzdálenosti zajistí podzemní systém samořiditelných kapslí," popsal architekt. Ačkoliv jde o supermoderní projekt, návrh vychází z tradiční arabské architektury. Před pouštní výhní budou město chránit zdi a budovy budou umístěny blízko u sebe, aby v parném létě poskytovaly chodcům stín. O chlazení se postarají větrné věže, které nasají vzduch, ochladí jej v šachtě a do ulic vypustí příjemný vánek. Veškerá použitá voda se bude recyklovat a odpad bude sloužit k výrobě energie.

Svou vizi měst budoucnosti představil i vesmírný architekt a šéf firmy Xtend Design London Tomáš Rousek. "Budou vznikat dvoupatrová města s parky na střechách plná zelených domů zasazených do terénu. Díky technologiím jako robotika či nanotechnologie ale existuje řada chytrých staveb už dnes. V Číně se například staví domy pomocí 3D tisku. Ve Švýcarsku zase jezdí samořídicí autobusy a budovy se osazují solárními panely, které jsou průhledné, nebo vypadají jako obklady," zmínil Rousek.

Pozemské stavby podle něj můžou čerpat inspiraci i z vesmírné architektury, která musí počítat s extrémními podmínkami a být energeticky soběstačná. Sám Rousek se ve spolupráci s NASA podílel například na návrhu vesmírné lodě a s Elonem Muskem domlouval spolupráci na projektování staveb pro plánovanou kolonii na Marsu.

Zatímco v hlavách vizionářů vznikají bláznivé nápady, které budou formovat budoucnost urbanismu, chytré technologie mění i tvář současných měst. Jednou z prvních inteligentních metropolí je i Amsterodam. Nizozemské hlavní město využívá sdílení kol, aut i parkovacích míst. Najdete zde nabíjecí stanice pro elektromobily, pouliční osvětlení, které reguluje svou intenzitu na základě vytíženosti ulic, a řadu dalších novinek.

Nabíječky pro bezdomovce

"Když jsme s projektem v roce 2008 začínali, soustředili jsme se na snížení emisí a udržitelný rozvoj. Postupně jsme ale zjistili, že nejdůležitější je, aby obyvatelé města byli šťastní a spokojení. Zeptali jsme se jich proto, jak můžeme jejich život zlepšit," uvedl Frans-Anton Vermast, který se podílel na proměně Amsterdamu v "chytré město".

Dotazování se zúčastnilo osm tisíc lidí z řad běžných občanů i firem. Podněty ale vzešly mimo jiné i od lidí bez domova. "Nemají sice fyzickou adresu, nicméně 80 procent z nich vlastní mobil. Chyběla jim ale možnost, jak si telefon nabít. Vybavili jsme proto zastávky nabíjecími USB konektory, které můžou využít třeba i turisté," přiblížil Vermast.

Mezi chytrá města se řadí také Tel Aviv či Barcelona a inteligentní předměstí vyrůstá i v rakouské metropoli. "Ve Vídni se staví nová čtvrť Seestadt neboli Jezerní město, které je energeticky soběstačné. Jsou tam chytré budovy, dopravní systémy i komunikace," vylíčil Marcel Babczynski ze společnosti Erste Group Bank, která se snaží přenášet inspiraci ze zahraničí i do českého prostředí. V rámci projektu Chytré město České spořitelny radí městům, jak si vybrat inovační projekty, jak je realizovat, a navrhuje jim možnosti financování. Praze například pomáhá s projektem na sdílení kol.

Podnikat v "chytrých městech" se rozhodla i společnost MasterCard, která pro obce vyvíjí inteligentní platební řešení. Například v Plzni si díky této spolupráci mohou cestující koupit jízdenku platební kartou ve všech vozech městské hromadné dopravy.

Video
Video Smart World

"Zajímavou myšlenkou jsou také městské e-shopy. Snahou je vytvořit jednotný portál pro občana, kde by měl účet a mohl zaplatit všechny poplatky na jednom místě. S jednou benzinovou stanicí zase vymýšlíme systém, jak natankovat přes mobil. Naskenováním QR kódu byste si odemkli stojan, zaplatili z předplaceného účtu a jeli dál," uvedl Martin Dolejš, který má v MasterCard na starosti rozvoj obchodních příležitostí.

Přispět k udržitelnému rozvoji měst chce i firma Siemens, která se zabývá řešeními pro chytré budovy. "Vytvořili jsme platformu Desigo CC, která dokáže propojit všechny technologie v budově od vytápění a klimatizace přes bezpečnostní a požární systémy až po osvětlení a žaluzie. To umožňuje chytré řízení domu a úspory energetické i finanční," přiblížil Milan Ceeh ze společnosti Siemens, který má na starosti služby v oblasti stavebních technologií. Systém mimo jiné sleduje předpověď počasí, otáčení Slunce i pohyb mraků a podle toho nastavuje osvětlení i žaluzie. Dokáže také propojit dvě budovy, které tak mohou efektivně sdílet energie. Podle Ceeha by měl systém firmám pomoci splnit požadavky zákona o úsporách energií, který vychází z evropské směrnice. Od roku 2020 bude totiž možné stavět jen budovy s téměř nulovou spotřebou energií a od letoška se už takto musí stavět velké veřejné budovy.

Chytrá ponožka i kočárek

Chytré nicméně můžou být nejen budovy a města, ale i spotřebiče a další věci denní potřeby. Například toaleta, která vás upozorní, že byste měli změnit jídelníček. Popelnice, která si sama přivolá popeláře, když je plná. Ponožka, která hlídá tep a teplotu miminka a dá vám vědět, když něco není v pořádku. Kočárek, který běhá s vámi, aniž byste ho museli držet a hlídá vaše dítě před ukradením. To jsou jen některé příklady, které zazněly na konferencích Smart World a Czech IoT Summit. Podobných zařízení ale v dnešní době ve světě fungují statisíce a v budoucnu jich podle odhadů přibudou desítky miliard.

Obsahují senzory, které jsou propojeny prostřednictvím internetu a umožňují, aby věci komunikovaly s lidmi i mezi sebou navzájem. Odborníci proto hovoří o takzvaném internetu věcí. "Čidla sbírají informace, posílají je k vyhodnocení a následně přijímají pokyny. Například pokud zařízení zahlásí, že hoří, tak zpátky dostane třeba informaci, že je potřeba zavřít plyn. Do pěti let bude takových chytrých zařízení až 40 miliard," uvedl Petr Sichrovský obchodní ředitel Českých Radiokomunikací, které pokrývají Česko sítí pro internet věcí.

Vtipným příkladem užití internetu věcí je podle Sichrovského chytré víko od kanálu. "Když ho někdo bude chtít ukrást a odnést do sběrny, můžete díky zabudovanému senzoru monitorovat polohu zloděje a snadno ho dopadnout. Zároveň se dá v reálném čase sledovat stav hladiny vody v kanále nebo výskyt toxických látek," popsal Sichrovský.

Originální využití vymyslela rovněž nizozemská společnost Sparket. Vytvořila senzor, který je možné implantovat do těla krav. "Monitoruje zdraví zvířete a dá zemědělcům včas vědět, když je kráva nemocná či březí," vylíčil Gabor Pop z francouzské telekomunikační společnosti Actility.

Na obou konferencích zaznělo, že revoluce spojená s chytrými městy a internetem věcí představuje obrovskou příležitost pro rozvoj byznysu. "Do roku 2020 se v chytrých městech globálně proinvestuje 1,5 trilionu dolarů. V Česku se hovoří o 100 až 200 miliardách korun," uvedl Babczynski z Erste Group. Co se internetu věcí týče, jen letos podle odhadů poradenské společnosti IDC dosáhnou globální příjmy z této oblasti 1,5 bilionu dolarů a v Česku vzrostou na 23 miliard korun.

Zároveň ale chytré technologie přinášejí nové možnosti, jak řešit globální výzvy. Ve městech po celém světě se vyprodukuje více než 80 procent oxidu uhličitého a spotřebuje 75 procent veškeré energie. Řečníci se proto shodli, že spíš než slovo "chytré" bychom si do slovníku měli zařadit výrazy ohleduplnost, šetrnost a zodpovědnost.

jarvis_57332f43498edf97d23eddf9.jpeg
Czech IoT Summit - zleva Petr Foltýn (Solidus Tech), Tomáš Pluhařík (PwC), Petr Sichrovský (ČRa), Vít Prajzler (Loriot), Filip Dřímalka (EF1) a moderátor Miloš Čermák.
Foto: HN - Jiří Koťátko