Výrobní firmy se pomalou vzpamatovávají z omezení, spojených s pandemií koronaviru, a řeší, kde ušetřit a ve kterých investicích naopak pokračovat. „Jako technologický partner usilujeme dnes především o to, aby podniky úspěšně přestály post-pandemické období a hledáme pro ně řešení, která se rychle projeví v úsporách nákladů,“ říká Marie Malotová, která má v rámci českého zastoupení společnosti Rockwell Automation na starost prodej informačních řešení pro výrobní podniky.

Nouzový stav v době pandemie ukázal výhody digitalizace ve všech odvětvích. V současné době ale budou firmy spíše šetřit – jaké postupy a produkty jim Rockwell Automation doporučí?

Dopady pandemie na výrobní sektor jsou zásadní. Mnoho firem se dostalo do velkých potíží a my se jim samozřejmě snažíme pomoci. Například tím, že jsme do konce letošního června zdarma zpřístupnili speciální aplikaci na vzdálenou podporu, která využívá prvky rozšířené reality. Firmám, kam nemůže z nějakého důvodu dorazit specializovaný servisní technik či jiný expert, tato aplikace pomůže s naváděním při jednotlivých krocích servisního zásahu. Ten pak, s podporou na dálku, zvládne provést pracovník, který má aktuálně ke stroji přístup. Takovou aplikaci je možné nasadit okamžitě a naši zákazníci ji rychle začali používat na svých smartphonech či tabletech.

I před pandemií jsme firmám pomáhali se snižováním nákladů na výrobu a zvýšením její efektivity. Tlak na úspory bude nyní bezpochyby ještě větší a my přitom firmám pomůžeme například se snížením nákladů na údržbu a zkrácením pravidelných i neplánovaných odstávek. Pokud budou navíc firmy ekonomickou situací donuceny propouštět, umíme prostřednictvím automatizace nahradit kapacitu i know-how těchto zaměstnanců. Rozhodně přitom počítáme s požadavkem na rychlou návratnost všech našich řešení.

Je podle vás v nějakém odvětví digitalizace opomíjena, přestože může mít velký přínos?

Obecně u nás vidíme menší úroveň digitalizace ve výrobním odvětví oproti západním zemím. Je přitom znatelný rozdíl mezi českými firmami a podniky, které jsou součástí nadnárodních koncernů. V těch je zpravidla nastavena jasná strategie automatizace a digitalizace, která se postupně promítne do všech regionů. Složitější a zdlouhavější je digitalizace v odvětvích s vysokou mírou regulace, nařízení a nároků na technologie, jako je třeba chemický či farmaceutický průmysl. Nicméně nově pořizované strojní vybavení již v naprosté většině zahrnuje i senzory a rozhraní, které umožňují jejich začlenění do automatizovaných celků a sběr provozních dat. Pandemie ukázala, jak extrémně důležitá digitalizace skutečně je – a to na všech úrovních. Firmy totiž často neměly ani základní nástroje pro komunikaci na dálku se zaměstnanci, kteří nemohli být na svém pracovišti, a musely vzniklou situaci narychlo řešit.

Existuje nějaký univerzální návod či postup, jak má průmyslová firma s digitalizací začít?

Majitelé a manažeři firem mají dnes často dobrý přehled o tom, jaké možnosti digitalizace přináší, co mohou očekávat a s čím počítat. Velmi důležité ale je, aby zapojili digitalizaci do svých krátkodobých až dlouhodobých plánů a srovnali si, co v těchto horizontech od digitalizace očekávají. Je to lepší přehled o výrobních prostředcích a jejich efektivní využití? Úspora surovin a energií? Rozšíření výroby? Nebo třeba náhrada nedostatkových lidských zdrojů?

Podle těchto plánů a požadavků jsme pak schopni volit vhodná řešení, plánovat jejich implementaci a počítat jejich návratnost. Pro mnoho základních úloh přitom existují již předpřipravená řešení z oblasti internetu věcí (IoT), která lze nasadit relativně rychle a mají krátkou návratnost – třeba už od šesti měsíců či jednoho roku.

Jaké produkty z oblasti IoT Rockwell Automation nabízí?

Naše IoT řešení vycházejí z masivního sběru dat z různých zdrojů, jako jsou senzory na vstupech i výstupech, stejně jako v samotných strojích. Tyto senzory přitom mohou být ve strojích instalovány již z výroby, nebo je lze instalovat dle potřeby dodatečně. Obecně přitom platí, že čím více zdrojů dat máme k dispozici, tím komplexnější řešení můžeme vyvinout.

V oblasti IoT začínáme sledováním řady provozních parametrů samotných strojů, abychom detekovali případné problémy ještě dříve, než způsobí třeba odstávku celé linky nebo produkci vadných kusů. Takové aplikace lze nasadit velmi rychle a ve výsledku firmám také rychle šetří peníze.

Druhou úrovní je sledování větších výrobních celků, kdy můžeme na základě získaných dat operátorům strojů doporučovat kroky optimalizace, stejně jako týmům údržby zasílat upozornění na nutnost servisního zásahu. Údržba díky tomu může přejít do proaktivního režimu, na dálku zkontrolovat zařízení a včas zasáhnout, než dojde k odstávce.

Nejvyšší úroveň IoT aplikací pak představuje přehled nad celým výrobním procesem podniku v rámci všech linek a strojů. Tento pohled je určen primárně managementu a vedoucím výrobních linek, kterým poskytuje přehled o dostupnosti, kvalitě a celkové efektivitě výrobních zařízení v širokých souvislostech. S využitím technologií umělé inteligence přitom umíme hledat souvislosti mezi faktory ovlivňujícími výrobu, které nebyly jiným způsobem odhaleny, stejně jako nové možnosti úspor a zvýšení efektivity. Na základě takových informací je pak možné kvalifikovaně plánovat ekonomiku celého podniku.

Můžete uvést zajímavé příklady nasazení IoT v českých podnicích?

Rozsáhlé partnerské řešení, implementované společností Foxon, využívající prvky internetu věcí a rozšířenou realitu, najdeme v automobilce ŠKODA AUTO, kde je využíváno k prediktivní údržbě výrobních zařízení. V souvislosti s prediktivní údržbou je přitom zajímavé uvést i výsledek studie analytiků McKinsey, kteří uvádějí, že prediktivní údržba může snížit celkové náklady na údržbu strojů až o 40 procent a také zásadně prodloužit životnost strojního vybavení. Zásadní digitalizací, spojenou i s IoT a prediktivní údržbou, prošla také firma Doosan Bobcat z Dobříše a běží i mnoho dalších projektů ve firmách po celé republice.

 

Rozhovor byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin ICT revue.