Když se osobní data dostanou do rukou kybernetických zločinců, mohou nastat velké potíže. I přes to je více než čtvrtina Čechů (27 %) ochotná je sdílet s někým cizím výměnou za to, že dostane něco zdarma. Třetina lidí (40 %) je u nás dokonce ochotná za peníze poskytnout zcela neznámému člověkovi kompletní přístup ke svým soukromým údajům.

Bezpečnostní problém okolo sdílení osobních informací názorně ilustruje nedávná kauza okolo tweetů Jamese Gunna nebo Kevina Harta. Připomíná, jak zcela nepředvídatelné následky a negativní dopad především pro pověst a kariéru mohou mít dobrovolně sdílená data na veřejnosti. Zaměstnavatelé také čím dál častěji vyhledávají osobní profily na sociálních sítích svých případných zaměstnanců, aby si zjistili jejich sociální status, prestiž a celkové vystupování. I proto by si lidé měli dávat všeobecně větší pozor, co a v jaké míře o sobě a své práci na Facebooku, Instagramu nebo LinkedInu sdílejí.

Průzkum společnosti Career Builder totiž dokládá, že 57 % zaměstnavatelů se rozhodlo nepřijmout kandidáty na základě jejich sebeprezentace na sociálních sítích. 34 % jich pak uvedlo, že muselo napomenout nebo propustit zaměstnance kvůli obsahu, který veřejně sdíleli online.

Pokud se osobní informace dostanou prostřednictvím internetu do nesprávných rukou, může mít taková situace nemilé následky v reálném světě. Průzkum společnosti Kaspersky Lab odhalil, že se k datům bezmála třetiny (31,8 %) českých uživatelů dostal někdo cizí bez jejich povolení. U třetiny z nich (36 %) se tato situace projevila vyšší mírou stresu. Ten se u mladých objevil dokonce ve 42 % případů. 21 % lidí pak kvůli tomuto narušení soukromí přišlo o své peníze. Čtvrtinu uživatelů navíc obtěžoval spam nebo nevyžádané reklamy.

Není velkým překvapením, že nejvíce lidí má strach z toho, že k jejich osobním informacím získají přístup kyberzločinci. Druhým velkým strašákem je internet jako takový a pomyslnou top trojku uzavírá vláda. I proto se naštěstí velká část českých uživatelů snaží svá zařízení nebo data nějakým způsobem ochránit. 69 % jich například chrání svůj počítač, tablet nebo mobil heslem. Třetina (34 %) pravidelně kontroluje a mění nastavení soukromí u svých zařízení, služeb nebo aplikací. Tuto ochranu svého soukromí aplikují spíše mladí lidé, než starší generace – 42 % u 16 až 24letých a naopak pouze 28 % lidí starších 55 let. Poměrně rozšířeným způsobem, jak si chránit osobní život, je i překrývání webkamer – k tomu se uchyluje 25 % Čechů. Pokročilou techniku šifrování dat někdy použilo 21 % mužů a pouze 11 % žen.

„Soukromí osobních dat je a mělo by být dostupné pro všechny. Tajemství by měla zůstat v bezpečí a k únikům dat by pokud možno nemělo docházet vůbec. Kombinací praktických kroků a účinných bezpečnostních řešení lze dosáhnout stavu, kdy všechna uživatelská data na jakémkoliv zařízení, budou v bezpečí,“ říká Marina Titova, ředitelka spotřebitelského marketingu ve společnosti Kaspersky Lab.

Následující kroky pomohou uživatelům pomoci udržet svůj online život co nejsoukromějším:

-        Dobře si rozmyslete, co uveřejňujete na sociálních sítích. Mohlo by vaše počínání mít nějaké dalekosáhlejší následky?

-        Nesdílejte se svými kamarády ani příbuznými svá hesla k internetovým účtům. I když se to může zdát jako dobrý nápad, ztrácíte tak kontrolu nad svými účty, které se mohou snadněji dostat do rukou zločinců.

-        Nesdílejte osobní informace se třetími stranami, pokud to není nevyhnutelně nutné.

-        Stáhněte a nainstalujte si spolehlivé aplikace, které vám pomohou uchovávat citlivá osobní data – jako je například Kaspersky Password Manager.

-        Používejte také účinná bezpečnostní řešení, která vás ochrání před širokou škálou internetových hrozeb.