Podle předpovědí a přednášek analytiků Gartneru, jež zazněly na letošní konferenci Symposium/ITxpo v Barceloně, by se organizace měly soustředit na využívání AI a strojového učení pro zlepšení schopností a výkonnosti svých zaměstnanců a nahradit metody projektového managementu metodami agilními bezprostředně napojenými na řízení vývoje produktů a služeb. V oblasti firemní kultury lze potřebných změn dosáhnout nejsnáze a nejrychleji metodami kulturního hackování, pro sledování chodu celého podniku pak lze využít namísto či vedle dosavadní procesních analýz a optimalizací koncept digitálního dvojčete. Konečně pro podniky, které úspěšně prošly či procházejí digitální transformací, mají analytici důležitý vzkaz: digitální byznys transformací nekončí, připravte se na neutuchající inovační koloběh.

Inteligence rozšířená spíše než umělá

AI a strojové učení patří mezi oblíbená témata médií i řady výrobců. Technologické vychytávky, jež patřily před deseti či pěti lety do říše sci-fi, se díky AI a ML dnes stávají skutečností: virtuální asistenti a konverzační rozhraní, jejichž prostřednictvím lze již dnes hlasem ovládat řadu funkcí chytrých telefonů, stolních počítačů či prvků v chytré domácnosti. Nebo bezdrátová sluchátka WaverlyLabs Pilot, WT2 Translator a Google Pixel Buds schopná v reálném čase překládat konverzaci mezi dvěma různými jazyky ("světovými", prozatím). Ve firemním prostředí pak AI nabývá dalších podob: aplikací schopných převzít značnou část agendy call centra, analyzovat velké objemy nestrukturovaných dat nebo v nich vyhledávat. Ukazuje se nicméně, že nástup AI na pracoviště nemusí být pro zaměstnance pohromou.

"Zapojení zaměstnanců společně s pokročilou umělou inteligencí, procesy a robotikou umožňuje, aby jejich práce měla větší dopad," tvrdí výkonný viceprezident Gartneru Mike Harris. "Podniky, které dnes nasazují AI, většinou své zaměstnance nepropouští. Mění ale definici jejich práce, která se tak často stává smysluplnější a uspokojivější."

DTO

Podle analytiků začnou v budoucnu podniky vytvářet digitální dvojčata sama sebe, což jim umožní virtuálně sledovat a modelovat, jak lidé pracují, jak využívají podnikovou infrastrukturu.

Vzniká tak něco, co analytici označují jako rozšířená inteligence − kombinace jedinečných dovedností či možností AI se schopnostmi zaměstnanců. Dokládají to i data z průzkumů Gartneru: zatímco v podnicích, které se chystají AI technologie zavádět, se 77 procent respondentů domnívá, že tento krok povede ke snížení počtu pracovních míst, u firem, které již AI nasadily, 16 procent respondentů uvádí pokles počtu míst, 57 procent nezměněný stav, a 26 procent dokonce nárůst počtu pracovních míst.

Produktový management nahrazuje projektový

Většina dnes nejúspěšnějších podniků nabízí digitální produkty či služby − nebo se jejich prostřednictvím na trhu dokonce etablovala (coby technologické start-upy). Digitální produkty a služby již ve většině odvětví není možné vyvíjet ani udržovat na trhu pomocí tradičního řízení projektů, protože není dostatečně pružné a rychlé. Uživatelský zážitek, který je v digitální ekonomice jednou z hlavních metrik, je formován a vylepšován pomocí agilních metod a designu, nikoliv jako projekt. Produkty a služby se musí neustále vyvíjet (nebo toho musí být přinejmenším schopny), což znamená nutnost zavést agilní metody a DevOps s vývojovými cykly, jež mohou být v některých případech týdenní nebo i častější.

"Nejde přitom jen o odlišný způsob, jak dělat IT, je to odlišný způsob, jak dělat byznys," zdůrazňuje analytik a viceprezident výzkumu Gartner Andy Kyte.

Hackování firemní kultury

Kulturu vlastní organizace označuje v nejnovějších celosvětových průzkumech Gartneru bezmála polovina dotázaných CIO (46 procent) jako hlavní překážku změn. I to je jeden z důvodů, proč je třeba pracovat na její dynamičtější podobě. Změny v oblasti firemní kultury nemusí být podle analytiků převratné a ani obtížné − doporučují raději použít metodu "kulturního hackování".

"Hackování je o dělání malých změn, které nemusí být hned vidět. Je také o vyvolávání emočních reakcí a dosahování okamžitých výsledků, které se dotknou velkého počtu lidí naráz," tvrdí analytička Jessy Sussinová. Jako příklad uvádí typický časový rozvrh CIO, který až ze 70 procent zaplňují schůzky, porady a vyřizování e-mailů. Navrhuje například zrušit status meetingy a nahradit je stručnými psanými updaty. "Jak tahle porada přispívá k plnění naší nové digitální strategie?" dává Sussinová jako příklad citát z firmy, kde se nejvyšší vedení rozhodlo klást podobně nepříjemné otázky neustále a všem. Jak zdůrazňuje: "Hackování kultury nemusí být pracné, vyžaduje ale značnou odvahu."

Vytvořte své digitální dvojče

Koncept digitálního dvojčete, tedy počítačového modelu firemního aktiva (například stroje či výrobní linky) z reálného světa, do nějž jsou v reálném čase přenášena například data z napojených IoT senzorů, je dnes poměrně běžně využíván v rámci nových IoT a Industry 4.0 projektů. Digitální dvojčata se ale vyvíjejí − podle analytiků není důvod, proč by organizace nemohly začít vytvářet digitální dvojčata sebe sama, tzv. DTO (Digital Twin of an Organization).

S jejich pomocí by bylo možné virtuálně sledovat (a modelovat), jak lidé pracují, jakých systémů a procesů se během své práce "dotýkají" a jak se práce přesouvá mezi odděleními organizace − je to jako sejmout z pracoviště střechu a nahlížet dovnitř. "V případě DTO začínáte s reálným prostředím lidí a strojů pracujících společně. Získáváte tak průběžné informace o tom, co se děje v reálném čase. CIO tak mohou modelovat různé scénáře a ty zvolené následně realizovat," dodává viceprezident výzkumu Gartner Daryl Plummer.

Vyhraje, kdo neustrne

Jak uspět a udržet svou pozici ve světě, který se neustále mění: analytici jsou přesvědčeni, že receptem je rozvíjení pěti oblastí, které označují souhrnným pojmem "continous next". První čtyři: rozšířenou inteligenci, firemní kulturu, digitální produktový management a digitální dvojče jsme již zmínili.

Pátou oblastí je ochrana soukromí zákazníků. Jde o téma, jež není důležité jen kvůli legislativě typu GDPR, ale zejména proto že mu stále více lidí věnuje pozornost a postupně mění svůj druhdy laxní přístup k ochraně svých vlastních osobních údajů, například na sociálních sítích. Neustále inovující a úspěšné podniky mají podle analýz ještě jednu společnou vlastnost: jsou poměrně flexibilní v nasazování nových technologií novými způsoby a umí se alespoň zčásti odpoutat od tradičních "pevných" metrik.

 

Článek byl publikován v magazínu ICT revue.