Již dávno jsou ta tam devadesátá léta minulého století, kdy byl po čemkoli souvisejícím s počítači neuvěřitelný hlad a zákazníci nadmíru tolerantní k NEznalostem a NEzkušenostem dodavatelů. Navíc i samotné technologie - od počítačů přes software až po podnikové informační systémy - jsou dnes podstatně složitější a hlavně komplexnější.

Na druhou stranu ale platí, že nedošlo k takovému pročištění trhu, jaké by si oblast informačních technologií zasloužila. Na straně dodavatelů tak působí jak opravdu kvalitní firmy s mnohaletou historií i progresivní začátečníci orientující se na nejnovější paradigmata, tak společnosti, kterým by bylo lépe se vyhnout. Důsledkem tohoto stavu je, že zákazníci často tápou a nevědí, na koho se obrátit. Jednoduchá rada sice neexistuje, nicméně existuje několik prokazatelných důvodů, proč se v případě IT obracet spíše na zkušené hráče v oboru.

Přesná zadání? Jen zdánlivě

Úspěch jakéhokoli projektu je podmíněný přesnou specifikací a důsledným vymezením uživatelských očekávání. Kamenem úrazu ale je, že jen málokterý zákazník vlastně víc, co chce. A situace nemusí být lepší ani v případě, kdy zákazník dodá z jeho pohledu naprosto přesné specifikace. Proč? Na zadání se totiž ve firemním prostředí podílí řada osob a rolí, jejichž zájmy bývají slučitelné pouze částečně a jen málokdy mají potřebné zkušenosti. Zdánlivě přesné zadání pak může být doslova snůškou protichůdných požadavků a nesmyslů.

Zkušený dodavatel nebo konzultant dokáže tyto problémy odhalit již na samém začátku projektu, a to nejen protože se s podobnými chybami setkal, ale také díky důslednému pochopení potřeb a možných směrů vývoje projektu. Ví, proč jsou některé požadavky chybné, a dokáže je zákazníkovi vysvětlit a nabídnout ideální řešení, což dokáže vhodně prezentovat i managementu odběratelské společnosti. Důležitou roli pochopitelně hraje i možnost nadhledu - úlohou dodavatele není vyhovět zákazníkovi naprosto ve všem, ale tak, aby výsledné řešení skutečně fungovalo.

Zkušený konzultant umí propojit jednotlivá odvětví a včas zjistit případná omezení zamýšleného řešení, komunikovat napříč organizací, zapojit do analytických i návrhových fází koncové uživatele a zohlednit také sociální kontext řešení. Zvládá projekt rozdělit do menších celků a vyhodnocovat splnění dílčích požadavků i očekávání. Samozřejmě vše při zachování předem domluveného časového harmonogramu a rozpočtu.

Oponovat není sprosté slovo

Jinými slovy, pokud si zákazník vymyslí hlouposti (a že se to stává častěji, než si zákazníci připouští), dodavatelé bez zkušeností s obdobnými projekty si tato rizika nemusí ani uvědomit - a při své snaze vyjít vstříc nepůjdou do žádného konfliktu, byť by byl jednoznačně ku prospěchu výsledného řešení. Bohužel problémy samy o sobě nezmizí a časem se projeví, a to velmi často až v době, kdy je jejich odstranění již velmi náročné. Organizačně, věcně i finančně. Zkušení dodavatelé jsou sice obvykle dražší než jejich méně ostražitá konkurence, nicméně v konečném důsledku mohou zákazníkům ušetřit hodně nervů, času, peněz i dalších budoucích problémů.

S ohledem na možné komplikace při realizaci takřka jakékoli IT zakázky je tedy výběr ideálního dodavatele alfou a omegou úspěchu. Jenže jak nešlápnout vedle? Důležité je ptát se po dosavadní historii dodavatele, jeho referencích a zkušenostech relevantních k danému typu projektu, rozšířenosti použitých technologií apod. Přínosem také je, pokud má dodavatel zkušenosti s více oblastmi a produkty, například webovými portály počínaje a systémy pro správu dokumentů konče.

Výše uvedená kritéria samozřejmě nejsou jediná, ale v rámci zvažování je dobré je upřednostnit před čistě finanční stránkou. V opačném případě pravděpodobnost neúspěchu roste, stejně jako šance, že dojde oproti původním plánům ke zdržení či navýšení dříve příznivého rozpočtu. Vybírat nejlacinější variantu na úkor zkušeností se nemusí vyplatit a v IT toto platí možná ještě více než v mnoha dalších oborech.

 

Článek byl publikován v magazínu ICT revue.