Tuzemský průmysl dosud těžil z levné pracovní síly. Někdejší konkurenční výhoda je ale tatam. Nezaměstnanost v posledních měsících dosahuje rekordně nízkých čísel. Pracovníci, jejichž pozice je tím posílena, proto více tlačí na zvyšování mezd, které jen za první čtvrtletí roku v průměru narostly bezmála o devět procent − nejvíce za posledních 10 let.

"Jediným řešením tohoto stavu je sázka na digitalizaci a robotizaci, které u výrobních podniků zvýší produktivitu po vzoru Německa. Bez automatizace problém s nedostatkem lidí nevyřešíme," míní viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar, který se v tomto týdnu ujal moderování konference Hospodářských novin nazvané Digitální praxe 4.0. Tématem akce, pořádané v atraktivních prostorách pražského Národního technického muzea, bylo právě zavádění digitálních inovací v rámci čtvrté průmyslové revoluce.

Tuzemské podniky se zatím na roboty či na analýzu digitálních dat z výroby, jež se do Průmyslu 4.0 řadí, příliš nespoléhaly. "Dokud tu nebyl tlak odborů na zvyšování mezd, kterému osobně podle jejich šéfa říkám Středulův akcelerační koeficient, tak se běžný výrobní podnik bez robotů zcela obešel. To se teď ale začíná měnit," říká šéf tuzemských závodů koncernu Siemens Eduard Palíšek. Jeho firma si růst platů paradoxně pochvaluje, i když v Česku zaměstnává na 10 tisíc lidí. "Tenhle tlak je prospěšný, protože výrobní firmy vede k nutné modernizaci a odstraňování nezáživné monotónní práce, kterou se méně kvalifikovaní pracovníci museli dosud zabývat," dodává Palíšek.

Podle něj si výrobci musí uvědomit, že pokud s vlastní digitalizací dobrovolně nezačnou, stejně je k ní dotlačí jejich odběratelé. "Podstatou Průmyslu 4.0 je digitalizace, získávání ohromného množství digitalizovaných dat z výroby. Žádný podnik ale není izolovaný. Pokud už digitalizace proběhla u firemního odběratele, tak bude totéž chtít také od svých dodavatelů. Český průmysl přitom z většiny dodává konečným výrobcům. Když se tedy tuzemské společnosti do Průmyslu 4.0 nezapojí, přestanou být pro své odběratele atraktivní," upozorňuje šéf českého Siemensu.

Levnější prototypy či předcházení poruchám

Podle účastníků konference, mezi nimiž byli kromě Palíška také manažeři firem Meopta, Weidmüller či SKF CZ, přináší Průmysl 4.0 výrobním podnikům zvyšování efektivity, zrychlování či zdokonalování kvality výroby.

Internetová čidla umístěná na strojích třeba dokážou s předstihem předpovědět poruchu, a tak odvrátit nákladné odstávky. "Naše firma prediktivní údržbu řeší za pomoci analýzy zvuků. Vezměte si třeba eskalátor. Do toho mohly propadnout klíče, které jeho vnitřek poškozují. Eskalátor i nadále funguje, čím déle se v něm ale klíče pohybují, tím se porucha zhoršuje a následná oprava se tím prodražuje. Průběžné kontroly to většinou odhalí až příliš pozdě. My přitom díky speciální krabičce, která zvuk zařízení permanentně vyhodnocuje, podobnou poruchu odhalíme obratem," dává příklad Pavel Konečný z tuzemské firmy Neuron Soundware, která svůj systém dodává třeba Airbusu či energetické společnosti E.ON.

Dalším příkladem technologie řazené do Průmyslu 4.0 jsou takzvaná digitální dvojčata. To jsou digitální modely vyvíjených výrobků, na nichž si firmy své nové produkty testují a ve virtuálním světě je vystavují různým zátěžovým zkouškám. "Když máte před sebou takový virtuální prototyp, nemusíte už vytvářet prototypy v reálném světě. Tím jako firma šetříte spoustu času i peněz," uvádí Palíšek, který si pochvaluje i technologii 3D tisku.

"Vezměte si třeba výrobu hydraulických bloků, které se montují do letadel. Dosud se takové součástky vyráběly z kovových hranolů, protože to bylo produkčně nejjednodušší. Vzali jste hranol a do něj vyvrtali otvory. 3D tisk nám ale umožňuje takový díl vyrobit zcela jinak. V počítačovém programu si nejprve nadefinujete, čeho chcete dosáhnout, a pak postupným vršením vrstev v 3D tiskárně vyrobíte hydraulický blok, který by se konvenčně vytvořit nepodařilo. Taková součástka je přitom o 80 procent lehčí, a navíc díky specifické konstrukci čelí za provozu nižšímu tlaku, což je u hydraulických bloků klíčové," říká šéf Siemensu.

Zaměstnanci musí digitální inovace přijmout

Na konferenci zaznělo to, že je při zavádění digitálních novinek ve výrobě klíčové uklidnit zaměstnance, kteří se často bojí proměny již zavedených výrobních postupů nebo toho, že je stroje postupně nahradí. "Třeba v Německu, kde mají třikrát více robotů než u nás, se ale takové obavy nepotvrzují. Míra nezaměstnanosti je tam podobně nízká jako v Česku," podotýká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Zvláště starší pracovníci se mohou bránit práci s novými technologiemi. "Podívejte se ale na mobilní telefony. Každý dělník dnes zvládne ovládat chytrý telefon. Často je to ale tak, že přijde do továrny, svoje chytré zařízení uloží do skříňky, a když to přeženu, tak mu dají v práci do ruky tužku a papír. Mnoho českých podniků v nasazování moderních technologií zaostává," uvádí Petr Kubíček z IT společnosti B2A Software Development

Jeho firma se na všeobecnou znalost smartphonů či tabletů mezi zaměstnanci spoléhá a takové přístroje zavádí ve výrobních podnicích. "U jednoho klienta jsme všem pracovníkům rozdali tablety. Každý člověk v aplikaci tabletu vidí, jaké pracovní úkoly ho čekají. U výrobního příkazu si může prohlédnout, jaké mate­riály bude muset použít při výrobě. V aplikaci také může nahlížet do technických výkresů, pracovníci kontroly si zase mohou v jiném programu snadno ověřit, zda výrobní proces probíhá bezchybně," vysvětluje Kubíček.

Podle něj takový systém urychluje komunikaci mezi pracovníky, kteří mohou všechna výrobní data přes tablety připojené k internetu mezi sebou sdílet. Právě sdílení informací je podle odborníků jednou z hlavních předností Průmyslu 4.0.

Digitální praxe 4.0 (rozhovory)

Digitální praxe 4.0 (rozhovory)