Vaše auto vás samo navede na volné místo k zaparkování, čip v zápěstí zkontroluje tlak a pošle lékaři zprávu o zdravotním stavu, chytrý dům sám zreguluje teplotu v obýváku, a navíc otevře okna, aby vyvětral. To všechno přinese internet věcí (IoT), jehož doba právě přichází.
Miliardy přístrojů a zařízení ke každodennímu užívání budou již brzy napojeny na internet. Technologie IoT se už dnes rozvíjejí, jejich expanzi ale brání chybějící infrastruktura a nepřipravenost zákonů. O tom všem mluvili účastníci konference Cyber Security: Citizens’ & Customers’ Data Protection, kterou podpořila pojišťovna AIG.
Cílem akce, pořádané pod hlavičkou Prague Security Studies, bylo spojit státní IT odborníky ze zemí Visegrádu se špičkami informačního byznysu, aby společně debatovali na téma kybernetické bezpečnosti a výzev, které přináší nastupující technologická revoluce, nesoucí se ve znamení robotizace a nástupu internetu věcí.
"Už nemluvíme o velkých, ale přímo gigantických datech, která budou muset naše přístroje přenášet po síti. Dnes jsou na světě čtyři miliardy IP adres, přes něž počítače nebo telefony komunikují. Do pár let jich přitom budeme potřebovat desetkrát tolik," řekl šéf českého HP Jan Kameníček. "Stojí před námi obrovské výzvy na vybudování úložišť dat. Díky rozvoji technologií zmizí pětina pracovních míst, všechny informace budou sdílené, na každou z těchto věcí se musíme připravit," dodal.
Podle Lilly Pijnenburg Mullerové z Oxfordské univerzity může už dnes byznys těžit z výhod kyberprostoru, který neuznává hranice států. "Pokud bychom ho dovedli využívat efektivněji, zisky celé společnosti by byly několikanásobně vyšší." Přestože internet funguje bez omezení, jeho potenciál blokuje naše vlastní nedůvěra. "V každé zemi se míra důvěry liší. Ve střední Evropě vnímám silnou nedůvěru vůči státu, která pramení z vašich historických zkušeností. U nás v Norsku přitom ve všech firmách stát instaluje kontrolní zařízení a žádná ze společností s tím nemá problém. Státu totiž důvěřují," uvedla dále Lilly Mullerová.
Pro Tomáše Čupra, podnikatele a investora, který stojí třeba za projekty Slevomat nebo Rohlík.cz, není tak jednoduché její slova přijmout. "Problémem elektronického obchodu, jímž se zabývám, je hlavně rozdílnost pravidel v různých státech." Služba Rohlík.cz, jejíž princip spočívá v on-line objednávce a rychlém rozvozu potravin, sice slaví v Česku úspěchy, expanzi do ciziny ale brání právě odlišné zákony. "Jak se můžeme rozšířit třeba do Německa, když nás blokuje nutnost investovat velké sumy, abychom se přizpůsobili tamním předpisům?" ptá se Čupr, podle něhož dnešní technologie předběhly zákony vycházející z doby před internetovým boomem.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
Evropská unie sice v roce 2018 připravuje spuštění Obecného nařízení o ochraně údajů, které má sladit zákony členských zemí, týkat se bude ale spíše ochrany osobních dat uživatelů. Ani na ta se ale nesmí zapomínat, shodli se lidé z byznysu s řečníky zastupujícími vysoké úředníky a akademiky.
"Případ, kdy Rakušan Max Schrems zažaloval americký Facebook, a dosáhl tak zrušení dohody o přeposílání osobních údajů Evropanů do Spojených států, znamenal spíše ojedinělý úspěch na poli ochrany dat," řekl další účastník konference, právník Richard Otevřel. Nová dohoda mezi EU a USA nazvaná Privacy Shield (Štít soukromí), která byla dojednána začátkem února, podle něj globální americké IT firmy k ničemu konkrétnímu nezavazuje. "Je to jen divadlo pro média," dodal Otevřel.
