Pokud je nápad dostatečně inovativní a přínosný a jeho tvůrci o tom dokážou přesvědčit partnery či zákazníky, může na základech startupu vyrůst i velká, stabilní firma.
Doba cloudových služeb tomu jen nahrává, protože i malá, zpočátku nemajetná firma může díky jim využívat sofistikované nástroje a služby a prostřednictvím internetu a mobilních platforem je šířit do celého světa.
Jedním z takových startupů je společnost Lime, která si pro své podnikání, své inovace, vybrala oblast, jež sama o sobě prožívá jakousi startovací fázi. Jedná se o takzvané informační majáky, které však většina zasvěcených označuje slovem Beacon nebo iBeacon. S Petrem Dvořákem, spoluzakladatelem společnosti Lime, jsme si povídali nejenom o zmíněné technologii a službách, které na ní lze provozovat, ale též o tom, jak může dnešní startupová společnost dosáhnout na technologie, které mají za sebou dlouhý a nákladný vývoj.
Chcete se dozvědět více o řešeních od IBM? Klikněte sem.
iBeacon je poměrně novou technologií, se kterou zhruba před dvěma roky přišla společnost Apple. Samotné využití technologie Bluetooth v podobě „majáčků“ umožňujících orientaci a doručování lokálních informací v interních prostorách, podobně jak to umožňuje GPS v otevřeném terénu, probíhaly už dříve, nicméně s podporou Applu získala tato oblast na zájmu a zabudování podpory přímo do operačního systému iOS; došlo také ke sjednocení dříve rozdrobených individuálních řešení.
„Při zakládání firmy jsme si řekli, že jednou budeme žít v době, kdy budou v každé budově tisíce senzorů, několik ‚beaconů‘. Senzory bude třeba spravovat a bude potřeba nastavovat, co se má stát v telefonu, když kolem senzoru projdete nebo třeba když odejdete z nějaké místnosti. Bude tedy potřeba software, který to umožní řešit koncepčně, aby si každý nemusel vyvíjet vlastní řešení,“ říká Petr Dvořák.
„Možná jsme malinko předběhli dobu, ale připravili jsme si platformu, do které je možné přidávat pobočky nebo místa a k nim registrovat iBeacony, vyrábět si obsah, ten spojovat s různými podmínkami, třeba že jiný obsah bude distribuován dopoledne, jiný odpoledne. Na základě toho lze do mobilního telefonu doručovat kontextové marketingové zprávy nebo obsah či doporučovat nějakou relevantní funkčnost. Například usnadnit orientaci na letišti, v souvislosti se zakoupenou letenkou.“
Za využitelností iBeaconu stojí Apple. Soustředíte se na vývoj aplikací jen pro platformu tohoto výrobce?
Malinko to upřesním. Nesoustředíme se úplně na aplikace, protože dostat aplikace mezi lidi je velmi složité. Musíte řešit akvizice uživatelů a dělat facebookové reklamy atd. To je hodně práce s malým užitkem.
My se snažíme dělat spíše knihovny pro tvůrce aplikací, kteří již mají distribuční a marketingové kanály zvládnuté. Ti naše softwarové komponenty využijí ve svých aplikacích.
Komponenty máme k dispozici pro iOS a pro Android. Ostatní platformy zatím nepodporujeme. Microsoft Windows Phone ve verzi 8.1 technologii iBeacon ještě nepodporuje.
U nás byl iBeacon veřejně prezentován teprve na jaře na veletrhu Ampér.
Spousta použití u nás proběhlo již dříve, ale spíše v lokálních podmínkách, a většinou byly časově omezené nebo je nebylo možné reálně využít.
První testy iBeaconu v ČR realizovala společnost OBI. Zkoušela, jak lze zákazníkům usnadnit navigaci v regálovém obchodním prostoru.
Koncem minulého roku Kotva dělala pilotní projekt se společností Spothill, což je firma, která se zabývá něčím podobným jako my. Ale iBeacony tam fungovaly také jen po velmi omezenou dobu.
Zajímavější věci se kolem iBeaconu dějí ve světě. Nedávno rozšiřoval Facebook svojí platformu pro iBeacony po celých Spojených státech. To může být revoluční, protože facebookovou stránku má dneska de facto každá firma a Facebook koncovým prodejcům poskytuje Beacon zdarma. Systém umožňuje distribuovat marketingový nebo jiný související obsah z webových stránek pomocí facebookové aplikace.
To může být i pro nás slušná konkurence ve smyslu, že budeme mít problém někoho takto velkého ustát. Proto se musíme soustředit spíše na podnikovou sféru, na konkrétní využití.
Náš systém pilotujeme s několika většími subjekty. Komunikace půjde přes našeho partnera a my se soustředíme na doplňkovou roli.
Díky kontaktům z minulého podnikání se bavíme primárně s operátory, bankami, automobilkami a s dalšími společnostmi, které mají hodně prodejních míst a zároveň mají aplikace s velkým množstvím uživatelů. Tím pádem se naše „sdkáčko“ (SDK – softwarový balíček pro mobilní aplikace – pozn. redakce) stane přidanou hodnotou v celém kontextu.
Potenciál iBeaconu se nabízí v oblasti marketingu, navigace ve větších či menších prostorech či při sběru informací o chování zákazníka. Jaké další uplatnění do budoucna vidíte?
Může jít také třeba o automatizaci rutinních činností. Třeba že nebudete muset tak často klikat v telefonu, protože ten více porozumí vašemu kontextu. Nebo při odchodu z domu vás může upozornit, co nemáte zapomenout. Je to opravdu v tom, že se do telefonu přidá kontext, který nemusí být nutně spojený jen s polohou.
Tři oblasti, které jste jmenoval – reklama, vnitřní navigace a sbírání analytik – jsou však hlavními oblastmi využití.
Co jste schopni tvůrcům aplikací nabídnout?
Vývojář mobilní aplikace nebo firma, která chce pracovat s iBeaconem, se může na našich stránkách zaregistrovat do CMS (Content Management System) pro správu iBeaconových zařízení. Tam si může nastavit obsah, může sledovat statistiky…
Obsah se edituje jednoduchým rozhraním drack&drop, takže nejde o programování. Rozhraní je dělané tak, že se v něm většina lidí zorientuje velmi rychle.
Pro vývojáře mobilních aplikací tam dále máme knihovny, které si mohou stáhnout a integrovat do vlastních aplikací. Podobně jako lze integrovat Google Analytics. Není to o nic složitější. Tím se naše SDK ve své aplikaci napojí na obsah z on-line CMS, a rázem tak může doručovat notifikace, vytvořit interaktivního průvodce nebo třeba připravit aplikaci související s lokalizací lidí v budově, i když zatím jen v omezené formě.
Kromě toho máme k dispozici serverová API (aplikační rozhraní – pozn. redakce), s jejichž pomocí mohou vývojáři propojit své stávající aplikace a systémy pro správu obsahu s našimi službami.
Jaký je tedy váš byznys model? Platí se za knihovnu, její jednotlivé položky nebo za jejich využívání?
Jsme firmou ve startupové fázi, zhruba po půl roce existence, a navíc jsme naskočili na technologii, která je hodně nová a moc se o ní neví. Z pohledu inovační křivky jsme tedy na začátku, vlastně jsme ve fázi inovace. Proto své služby poskytujeme primárně zdarma a jenom s velkými subjekty, které potřebují konkrétní podporu nebo nějaké úpravy systému na zakázku, si domlouváme individuální obchodní podmínky.
Většina vývojářů tedy patrně využívá vaše nástroje zdarma. Přesto využíváte platformu Bluemix od IBM. Jak to jde dohromady?
O IBM si mnoho lidí myslí, že je to stará, pomalá, obludná firma, moje zkušenost je jiná. Když se bavíte s lidmi, třeba konkrétně kolem Bluemixu, jsou to lidé, se kterými se dá mluvit úplně normálně. Ve startupové scéně se pohybují, snaží se rozbíjet tyto zažité představy a z mého pohledu se jim to daří velmi dobře. Jsou za tím konkrétní lidé, třeba Petr Biskup, s ním se dá hodně dobře mluvit. Konkrétní lidé tomu dávají hodně.
Řekněte nám tedy něco o platformě Bluemix a o tom, proč jste zvolili právě ji.
Firmu jsme zakládali před půl rokem a potřebovali jsme nejenom služby a produkty, ale také konzultace. Oslovili jsme více firem a mezi nimi také IBM.
Na platformě IBM Bluemix se nám líbilo, že se na ní dají aplikace nahrávat poměrně rychle, běží na stabilní infrastruktuře a také to, že IBM má řadu služeb, které v podstatě žádná jiná firma ani není schopna vyvinout a které časem budeme pravděpodobně využívat.
Jde např. o rozpoznávání jazyka, detekce personality z psaného textu a další věci, které mají za sebou hluboký fundamentální výzkum a musí se buďto draze kupovat, nebo odebírat prostřednictvím cloudových služeb.
Proto máme dnes už všechny cloudové aplikace nasazené na Bluemixu a neplánujeme to v nejbližší době měnit. Neuvažujeme ani o migraci z cloudu.
Aplikací máme nasazených pět a konfigurace jejich vzájemné komunikace je mnohem jednodušší, než kdybychom si ji měli zajišťovat sami. My se dnes nemusíme vůbec starat o servery, všechny služby se zakládají prakticky automaticky. Stačí jen zvolit případné konfigurační parametry, které potřebuji pro tvorbu své aplikace, nepotřebuji však nic ručně konfigurovat.
Propojování aplikací je základní vlastností Bluemixu. Využíváte tedy i možnosti využití aplikací v Bluemixu již dostupných?
Hlavně si aplikace vytváříme sami. Z již hotových, dostupných na Bluemixu, používáme primárně ty jednodušší: odesílání e-mailů, databáze nebo zajišťování kvality služby. Nevyužíváme zatím ty sofistikovanější, jako je API management (možnost publikovat vlastní webové služby přímo skrze platformu Bluemix, pozn. redakce), který by nám třeba naše služby umožnil přes platformu Bluemix publikovat.
Nepoužíváme ani služby využívající umělou inteligenci nebo strojové učení, tak daleko ještě nejsme, ale líbí se nám možnost, že výhledově to budeme schopni využívat.
Vraťme se k výběru platformy. Na trhu jsou přece podobné, možná i levnější?
Srovnávali jsme různá PAAS řešení (platformy dostupné formou služby – pozn. redakce) a případně SAAS řešení (software dostupné formou služby – pozn. redakce).
Na spolupráci s IBM však bylo sympatické právě to, že se na ně dá takzvaně dobouchat. Například v případě Google Apps a App Engine bylo nesmírně složité někoho kontaktovat, aby s námi řešil konkrétní problém. IBM má v Praze pobočku, kde jsou na Bluemix alokovaní specialisté, schopní s vámi řešit aktuální, konkrétní situace. Toto je skutečně velká výhoda oproti službám Googlu, Amazonu nebo služby typu Heroku (která stojí technicky nad Amazonem), ale nakonec vyhrálo IBM.
Technologicky jsou služby hodně podobné, tato kategorie je dobře definovaná. Je proto složité se něčím odlišit, nicméně Google např. služby s umělou inteligencí v takové kvalitě neposkytuje.
Bude možnost využití zdarma zachovat i do budoucna?
Měnit to nejspíš ani nehodláme. Máme velkou výhodu v tom, že nedisponujeme spoustou zaměstnanců, které bychom museli platit. Zaměstnanci jsou ve firmě typicky to nejdražší. De facto si platíme jenom cloudové služby.
Vývoj jsme schopní realizovat sami a s kolegou, se kterým jsme firmu založili, jsme zvyklí dělat vlastně na dva pracovní úvazky.
Jako člověk po akvizici předešlého projektu se teď nepotřebuji nikam hnát.