Český startup CleverFarm rozšiřuje své aktivity především na severu Srbska v oblasti Vojvodina. „Jde o oblast o rozloze asi 21 500 km2, a je dominantně osazena kukuřicí a pšenicí. Produkce představuje 60% podíl na celkové produkci v Srbsku,“ popisuje Adam Zlotý, CEO společnosti CleverFarm, proč se soustředí na tuto oblast.

Právě v této zemědělské oblasti buduje český inovační projekt ve spolupráci se společností SolidusTech síť IoT, aby mohli místní agrárníci využívat moderní technologie, jakou je platforma CleverFarm. IoT síť je nezbytná například pro využívání senzorů, které monitorují stav zemědělských ploch, skladů nebo také podmínky v budovách s chovanými zvířaty.

Český startup CleverFarm buduje v Srbsku síť IoTSigfox srbská pole nepokrývá

CleverFarm používá na území České republiky a Slovenska především síť Sigfox. V Srbsku však narazili na nedostatek signálu této IoT sítě. „Přestože je výstavba sítě Sigfox v okolních státech, Chorvatsku a Maďarsku, ve výstavbě, pokrytí Vojvodiny by přesahem těchto sítí bylo pokryto pouze částečně. CleverFarm proto hledal alternativu k pokrytí oblasti. Po důkladné analýze geomorfologie a dostupných řešení padla volba na síť IoT postavenou na principech LoRa Wan,“ upřesňuje Adam Zlotý z CleverFarm. Budování IoT sítě probíhá především instalací vysílačů na výškové budovy. Celý proces by měl být na konci srpna dokončen.

Celkem bude potřeba vybudovat 12 tzv. gateways, tedy přípojných bodů pro koncová čidla IoT. Síť je primárně stavěna pro využití IoT senzorů v zemědělství, ale zároveň bude otevřená k využití i v ostatních segmentech jako je například „smart cities“.

Moderní zemědělství na Balkáně

Společnost CleverFarm reaguje na zájem, který cloudová aplikace na mezinárodním veletrhu v Srbsku vzbudila. Balkánský trh je ale třeba na moderní technologie v zemědělství připravit. „Pro oblast Vojvodinu, na kterou se teď soustředíme, není například k dispozici vrstva půdních dílů, tedy LPIS. Ta je ale základní datovou vrstvou v aplikaci při evidenci agronomických činností a plánování osevních postupů,“ říká Adam Zlotý.

Na srbském území proto probíhá, kromě budování IoT sítě, také digitalizace mapové vrstvy, která obsahuje hranice zemědělských pozemků, aby mohla být tato vrstva využita právě pro evidenci činností. „Na mapový podklad se zakreslí čáry, které ohraničují jednotlivá pole. Pak je možné k jednotlivým plochám přiřadit konkrétní informace, například o tom, co bylo zaseto,“ vysvětluje Adam Zlotý.