Mnohé analýzy se shodují, že postupující automatizace značně změní trh práce. Největší změny se přitom budou týkat administrativních pozic. Studie ekonomů z Oxfordské univerzity stejně jako některé prognózy pronesené letos v Davosu uvádějí, že zmizet může až polovina míst; týká se to jak vyspělých trhů, tak i off-shore lokalit, především těch, kde hlavní konkurenční výhodu představovaly nízké mzdy.
Podle ředitele ABSL Jonathana Appletona právě takové procento českých center využívá aktuálně ve svých podnicích automatizaci.
Publicitu si na fóru v Davosu získal například odborník na robotiku Alan Winfield. Podle jeho odhadů v rozvinutém světě (15 nejvyspělejších ekonomik) zanikne 4,8 milionů míst bílých límečků a 1,6 milionů míst ve výrobě - a to už do roku 2020.
Také přímo studie Světového ekonomického fóra zdůrazňuje, že řada popisovaných procesů bude velmi rychlých, opět s horizontem roku 2020. Další prognózu na toto téma publikovala švýcarská investiční banka UBS.
Ani automatizace boom nezastaví
Zaznívají však i opačné hlasy. Například dle asociace ABSL, která sdružuje firmy působící v oblasti sdílených podnikových služeb, se dá naopak očekávat dynamický růst celého tohoto segmentu. Jde přitom o byznys, kde je automatizace tématem číslo jedna; podle ředitele ABSL Jonathana Appletona využívá v současné době automatizaci zhruba 55 procent českých center a tendence je rostoucí. Největší expanze segmentu sdílených podnikových služeb přitom čeká střední Evropu, kde má během následujících 10 let dojít až k 300procentnímu nárůstu počtu zaměstnanců.
Softwarové prostředky dnes umožňují automatizovat nejen jednotlivé procesy, ale i komunikaci mezi nimi. Úspory z toho plynoucí se mohou pohybovat mezi 25 a 50 procenty. Administrativní pozice nahradí automaticky generované reporty a virtuální asistenti. Začnou mizet i pozice z oblastí prodeje, služeb zákazníkům a technické podpory, protože systémy se spravují samy nebo jsou centralizovány v cloudu. Pokrok "klasických" robotů přinese též pokles potřeby lidské práce v továrnách. Naopak technické a IT profese mají být relativně nedotčeny a totéž má platit pro management a zdravotnictví. Automatizace a robotizace ovšem nemusí nutně způsobit úbytek pracovních míst. Naopak. Tím, že eliminuje manuální a rutinní činnosti, umožní pracovníky využít na činnosti s vyšší přidanou hodnotou.
Vítězové a poražení
"Automatizace a robotizace, zejména v kombinaci s umělou inteligencí (AI), výrazně mění i podnikové procesy," konstatuje Jan Skoták, ředitel regionálního centra Infosys v České republice. "Rozdíl oproti minulosti spočívá v tom, že dříve bylo IT většinou řízeno odděleně od podnikových procesů. Dnes však na obě tyto součásti nahlížíme společně, protože pouze správná kombinace moderních technologií a kvalifikovaných lidí povede ke skutečné skokové změně jak pro firmy, tak pro jejich zákazníky." Podle Jana Skotáka jsou to pak především zákazníci, kdo ze čtvrté. průmyslové revoluce získá nejvíce výhod.
Jaké konkrétní změny tedy automatizace přinese? Mezi rychle se rozvíjejícími obory se nejčastěji uvádí genetika, biotechnologie, umělá inteligence, robotika, nanotechnologie a 3D tisk; ve spojení s nimi vznikne ekosystém dalších podnikatelských aktivit, a tedy i nové pracovní příležitosti. A vysoká produktivita umožní spustit nové služby, které by dosud nebyly ekonomicky rentabilní. Vznikající pozice ale budou vyžadovat vysokou kvalifikaci.
"Automatizace odstraní manuální a repetitivní činnosti, lidé získají mnohem větší prostor pro vlastní kreativitu," je přesvědčen Jan Skoták. Lidé, kteří se do nových požadavků "trefí", mohou očekávat vyšší mzdy. Zlepší se také ekonomické výsledky podniků, které dokážou trendy Průmyslu 4.0 využít. Software i roboti ve výrobě jim zvýší marže. A pokles cen zboží by, tak jako u všech dosavadních průmyslových revolucí, mohl přinést nižší životní náklady.
Kritičtěji zaměření komentátoři upozorňují, že likvidace pracovních míst tentokrát zasáhne i relativně kvalifikované pozice; bude se týkat střední vrstvy, což může zvýšit rozdíly mezi příjmy - podobně jako se zvýší rozdíly mezi zeměmi. Faktem ale zůstává, že jde stále jen o prognózy. Obecně sice těžko pochybovat, že většinu profesí popisovaných jako ohrožené lze automatizovat, ale těžko říct, zda k tomu dojde (tj. zda to bude ekonomicky efektivní) za 5 nebo za 10 let či ještě později.
Článek byl publikován v ICT revue 3/2016.
