Firmy v Česku vidí téma Průmyslu 4.0 trochu jinak než před rokem. Například si s ním už v takové míře nespojují úspory v nákladech a dosažitelné výsledky tak vidí o něco realističtěji. Další změnou je, že se oproti loňsku více orientují na zaměstnance, právě ti zůstávají z pohledu šéfů firem největší překážkou inovací. Více prostoru tak dostává školení.

Druhý ročník průzkumu, který vytváří poradenská společnost EY ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou, ukazuje, že většina průmyslových podniků, konkrétně 76 procent, považuje zavádění prvků Průmyslu 4.0 za příležitost pro své podnikání. Jde hlavně o digitalizaci výroby a připojování strojů k internetu.

Meziročně vzrostl počet firem, které v tomto směru plánují nové investice. Dvě třetiny oslovených podniků pak dokonce své aktivity v oblasti Průmyslu 4.0 hodnotí jako lepší nebo srovnatelné s tím, jak vnímají kroky své konkurence. Kolaborativní roboty, tedy takové, kteří nemusí být v kleci a pracují bok po boku s lidmi, už používá téměř třetina podniků, loni to byl jen každý šestý.

Čekání se nemusí vyplatit

Dotazování 102 významných výrobních společností podle závěrů ukazuje, že české firmy pozorně sledují technologický vývoj a stále častěji zavádějí pilotní aplikace. "Vnímáme ale méně komplexního a strategického přístupu, který by jim umožnil využít veškerý potenciál digitalizace a automatizace," popisuje výsledky Petr Knap, vedoucí partner oddělení podnikového poradenství EY. Podle něj je na výsledcích vidět i málo úvah o tom, jak se v době rychlého technologického pokroku změní vnitřní organizace firem a podniková kultura.

Průzkum Průmyslu 4.0

Potřebu změn si ale firmy uvědomují. Téměř polovina dotázaných společností plánuje v příštích třech letech výrazně změnit svůj obchodní model. Otázkou ale je, zda jsou − nebo v dohledné době budou − na pracovním trhu odborníci, kteří jim s tím budou schopni pomoci. "Překvapivě překážkou není nedostupnost či nevyspělost technologií, ale primárně lidský faktor," říká expert EY Jan Burian. Lidé ve firmách podle něj nemají dostatečné zkušenosti s transformacemi ani se strategickým pohledem na inovace. To je ve výsledku brzdí nejvíce.

"V budoucnu budou muset přibývat technici, kteří budou celé procesy projektovat, programovat a řídit. Pokud chceme do pěti let projektovat a modernizovat v souladu s Průmyslem 4.0, je tu riziko, že nám bude chybět hodně expertů," dodává Jiří Vaněk, šéf vysokomýtského výrobce autobusů Iveco.

Za největší překážku dalšího rozšíření inovací v průmyslu považuje nedostatek vhodných lidí 57 procent oslovených společností. Až s odstupem jsou zmíněné náklady, které jako problém uvedlo 52 procent podniků. Čekat na to, až školy vytvoří dost vhodných absolventů, se ale nemusí vyplatit. Petr Jirsák z Centra digitální transformace Vysoké školy ekonomické si myslí, že českým podnikům může kvůli jejich pomalé adaptaci ujet vlak. "Vyčkávání na otestování projektů v zahraničí nebo u konkurence může nakonec negativně ovlivnit konkurenceschopnost podniku," říká. Dodává ale, že rozumí tomu, že řada technologií je nová a neotestovaná, chybí tu kvalitní dodavatelé a odborníci a stát tyto trendy podporuje jen omezeně. Proto je i návratnost podobných, z podstaty věci komplexnějších investic často delší, než na co jsou firmy zvyklé.

Na trhu sice už jsou stroje, které umožňují jejich sledování přes internet a zapojení do digitalizovaných továren. To samotné ale nestačí. "Je to již nedílnou součástí naší nabídky," říká například Jan Rýdl mladší, šéf firmy TOS Varnsdorf, která průmyslové stroje vyrábí. Kolem strojů je třeba vytvořit celý systém návazných řešení například na zpracování a přenos dat, které náklady výrazně zvyšují. Firmě ale ve výsledku přináší vyšší flexibilitu.

Autoprůmysl se bez inovací neobejde

Jsou ale i obory, které vyčkávat na nové odborníky vůbec nemohou. Dodavatelé automobilek jsou prakticky nuceni se novým trendům přizpůsobit, bez toho by často nové kontrakty vůbec nezískali. "Komplexnost automobilového průmyslu vyžaduje digitalizaci jak ve vývoji, tak v logistice a výrobě. Snažíme se proto vše propojovat do jednoho integrovaného systému, ve kterém máme k dispozici v reálném čase přehled o všech sledovaných procesech," popisuje Pavel Juříček, šéf společnosti Brano Group a viceprezident Sdružení automobilového průmyslu.

To se hodí nejen pro vlastní řízení firmy, ale i pro automobilky, které díly odebírají. Výroba moderních vozů je stále komplikovanější, na jedné lince je často několik různých modelů, které se nabízí ve stovkách variant výbav. Automobilky chtějí mít jistotu, že jejich dodavatelé budou schopni vyrábět a přesně dodávat díly tak, jak budou potřeba na lince. A to je bez zavádění moderních technologií prakticky neřešitelné.