Nařízení Evropské unie o zachování soukromí při elektronických komunikacích by mělo chránit identitu jejích občanů. "Listovní tajemství se překlápí i do světa internetu," říká eurokomisař pro evropský digitální trh Andrus Ansip.

HN: Co toto nařízení přinese občanům EU, uživatelům elektronických zařízení?

Evropané se obávají o své soukromí. V aktuálním průzkumu Eurobarometr odpovědělo 92 procent respondentů, že je pro ně důležité nebo velmi důležité, aby osobní informace z jejich počítače, chytrého telefonu nebo tabletu byly přístupné pouze s jejich souhlasem. Stejně tak pro 92 procent lidí je klíčové, aby byla garantována důvěrnost jejich e-mailové korespondence a chatu. Regulace soukromí a elektronických komunikací se snaží reagovat na tyto obavy. Cílem je posílení důvěry a garance bezpečnosti na jednotném digitálním trhu.

HN: Ochranu osobních údajů napříč všemi sektory evropské ekonomiky má zaručovat obecné nařízení o ochraně dat neboli GDPR. Proč se teď Evropská komise rozhodla regulovat ještě speciálně ochranu soukromí na poli elektronických komunikací?

Obecné nařízení GDPR chrání pouze osobní data. Nařízení o soukromí a elektronických komunikacích ePrivacy v porovnání s tím zaručuje důvěrnost všech elektronických kontaktů bez ohledu na to, zda obsahují osobní údaje. Taková komunikační sdělení mohou totiž například obsahovat výměnu obchodních informací. Důvěrnost elektronických komunikací zakotvená v nařízení ePrivacy představuje ekvivalent tradičního listovního tajemství a je podle mého názoru nezbytná pro fungování moderních společností a ekonomik.

HN: Internetovým společnostem na nařízení ePrivacy vadí, že budou muset prakticky při každém kontaktu mezi poskytovanou službou a koncovým zařízením žádat uživatele o souhlas se zpracováním jeho dat. V ePrivacy jim chybí princip nakládání s informacemi na základě oprávněného zájmu správce dat, jaký známe z GDPR. Co je důvodem této "přísnosti" nařízení ePrivacy?

Nařízení ePrivacy nezavádí žádnou novou definici souhlasu, ale využívá status obecného nařízení o ochraně dat. Komise přidala do návrhu novou výjimku pro takzvané neintruzivní cookies. Návrh jasně uvádí, že neobtěžující soubory cookies, potřebné například k tomu, aby si webová stránka zapamatovala historii nákupního košíku, nově nebudou vyžadovat souhlas uživatele. Navíc vylučujeme z povinnosti získat souhlas také ty cookies, které jsou důležité pro měření návštěvnosti webu. Přidali jsme rovněž nové pravidlo zvyšující přehlednost nastavení ochrany soukromí a odmítání souborů cookies. Prohlížečům doporučujeme, aby umožňovaly uživatelům vytvářet pozitivní seznamy povolených cookies, takzvané whitelisty.

HN: Doposud pravidla pro ochranu soukromí upravovala pouze směrnice. Proč se teď Evropská komise rozhodla pro direktivní nařízení?

V minulých letech komise spustila velkou modernizaci legislativy týkající se ochrany dat, která vyvrcholila v květnu 2016 přijetím nařízení GDPR. Předpisy o soukromí a elektronických komunikacích musí být v souladu s těmito novými pravidly. Tím, že nyní platnou směrnici ePrivacy nahradí přímo účinné nařízení, budou moci občané i firmy využívat jednotných pravidel místo 28 různých regulací. To přináší větší právní jistotu a posílení důvěry v jednotný evropský trh.