Stát zesiluje zabezpečení svého kyberprostoru před útoky hackerů. Klíčovým krokem je vytvoření několikasetčlenné obranné "kyberarmády". Shromážděna bude pod novým úřadem, který vznikne příští rok. Většina z ní budou IT experti, kteří například postaví silnější "zdi" kolem páteřních systémů a institucí, jako jsou třeba elektrárny nebo banky, a lépe je tak zabezpečí před možným útokem.
Tento krok je jedním ze tří, které stát nyní v oblasti kyberbezpečnosti chystá. Činnost nového úřadu doplní tým expertů a hackerů Vojenského zpravodajství, který bude mít za úkol kromě obrany i útok. K tomu se od ledna přidá nová instituce pod ministerstvem vnitra zaměřená na boj s propagandou.
Vláda se k tomu uchyluje, protože během posledních několika let začalo narůstat nebezpečí přicházející právě z internetu. Dosud na bezpečnost strategických sítí a systémů důležitých pro fungování státu dohlížel převážně Národní bezpečnostní úřad, jeho kapacita je však prý už vyčerpána.
"Rizika pramenící z kyberprostoru jsou v Česku reálná a značná, jsou určitě reálnější než faktická válka," říká šéf Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Dušan Navrátil, který nyní − po 10 letech − ve vedení instituce končí a během následujících měsíců založí Národní úřad kybernetické a informační bezpečnosti se sídlem v Brně. Vyčlení se z NBÚ a začne se věnovat lepší ochraně IT systémů klíčových pro fungování státu a ochraně utajovaných informací. Nový úřad bude mít podle Navrátila až 400 lidí, a když všechno půjde dobře, vznikne v září příštího roku.
Aktivní obrana
Kromě Navrátilovy "jednotky" se chystá i rozšíření pravomocí vojenských zpravodajců, kterým má být také svěřena obrana kyberprostoru.
"Naším úkolem může být situace, kdy se někdo bude snažit nabourat do řídicího systému jaderné elektrárny a bude se ho snažit destabilizovat za účelem jejího odstavení či výbuchu," popisuje plukovník Kamil T. (celé jméno nemůže být zveřejněno kvůli povaze práce, kterou vykonává), jeden ze šéfů Národního centra kybernetických sil, které spadá pod Vojenské zpravodajství.
Jeho lidé budou mít za úkol odhalovat útoky přicházející z kyberprostoru ještě předtím, než k nim naplno dojde, a nabourání do systémů se budou snažit aktivně zabránit.
Hledají se vládní hackeři
Tým v tuto chvíli čítá něco přes 20 expertů a nábory jsou v plném proudu, správné lidi ale není podle plukovníka vůbec snadné na práci pro stát sehnat. Do roku 2020 bude mít jeho tým desítky hackerů. Plukovník připouští, že ze začátku budou vojáci rádi, když zvládnou nepřátelské útoky odrážet. Od roku 2020 mají mít schopnosti a techniku, aby mohli na hackery i zaútočit a vyřadit nepřátelské systémy.
K tomu by jim měly pomoci takzvané černé skříňky, které zpravodajci umístí do sítí operátorů a které jim umožní sledovat internet.
Tajná služba tvrdí, že jejím hlavním cílem není sledování komunikace jednotlivých lidí v síti − k tomu by prý vládní hackeři přistoupili jen v krajní situaci a s povolením soudu. Zákon, který to všechno umožní, se nyní řeší ve sněmovně a platit by měl od poloviny příštího roku.
Než se ale tohle vše stihne, už od ledna začne fungovat pod ministerstvem vnitra Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Bude to zhruba patnáctičlenný tým, který se zaměří na boj s dezinformacemi a propagandou. "Bez ohledu na autora dezinformace budeme vždy reagovat," říká Eva Romancovová, která centrum na ministerstvu připravuje.
Tohle všechno přichází v době, kdy se stupňují útoky například ruských hackerů v různých zemích. Útoky se v budoucnu nevyhnou ani Česku, což přiznává i šéf Národního bezpečnostního úřadu Navrátil.
A očekává se, že přijdou právě především z Ruska a Číny. Na nebezpečí, které hrozí z těchto zemí, dlouhodobě upozorňují i tajné služby. "Nepředpokládáme, že by útok mohl přijít ze zemí NATO," komentuje plukovník Kamil T.
